AB-FÓRUM - Satelitné fórum (Satelity, DVB-T/T2, DVB-C, IPTV)

Základ je mít dobrý signál na anténě. Už to tady psal VTronik, zesilovač hradí ztráty ve vedení od antény k přijímači.

Dušan72 píše:Tak pokud to chápu dobře, tak tak u programů co někdy začtverečkují a vysílač je téměř 100 km kvduchem daleko a ještě bokem, by ke zlepšení mohlo dojít. Ale je otázkou, co to udělá s tím bližším, ten je tuším něco přes 70 km. Ale to uvidím až to zapojím.

Jen jak to vlastně funguje? Ve chvíly kdy nebude v elektrice napaječ, tak to pojede jako bez zesilovače, nebo to bude mít na to nějaký vliv? Popř. jestli se nemůže bez napájení něco zničit?
Jde mě o to, že pokud to pomůže na to vzdálenější, ale naopak to zhorší ten blíž, tak to prostě jen vytáhnout z elektriky.

To, že obraz zakostičkuje ještě neznamená slabý signál. Ale signál, který není správně demodulován. To je velký rozdíl. Slabý signál je jen jedna z možných příčin chybné demodulace s následkem výpadků obrazu. V tom je naprosto zásadní rozdíl mezi digitálem a analogem.
Dále je úvaha chybná v tom, že se signály zesilují samostatně. Ne, není tomu tak. To by musel být každý signál selektivně vymezen a musel by být zesílen samostatným zesilovačem. V případě, že jsou signály zesilovány společně jedním navíc širokopásmovým zesilovačem, dochází v zesilovači k zahlcení nejsilnějším přicházejícím signálem bez ohledu na to, zda je žádaný nebo nežádaný. A v případě blízkosti vysílacích antén operátorů GSM a LTE to zcela jistě budou tyto signály. Jsou nežádané, ale budou první, které způsobí zahlcení příjmu svou intenzitou. Je to samozřejmě ode mne v tuto chvíli pouze úvaha, jelikož nemám měření v místě příjmu, ale je to velmi pravděpodobné z reálné praxe. Intenzita těchto nežádaných signálů za okrajem TV pásma je významně vyšší než intenzita signálu TV multiplexu, což dokáže spolehlivě zesilovač zahltit nebo rozkmitat a zcela tak znemožnit příjem TV signálu.
Zesilovač bez napájení se navíc chová jako docela velký vložený útlum. Nezpůsobí to žádnou závadu nebo poškození zesilovače, ale v příjmu to bude s velkou pravděpodobností vadit.

Jasně. Tak teď čekat až to dorazí a doufat že to bude dobré a ten T-mobile co je na kouli to nezahltí. Uvidím zítra, nebo pozítří, až to dorazí.

nesouhlasím s tvrzením že (před)zesilovač pouze nahrazuje ztráty na vedení .
V prvé řadě musíš vyzkoušet místo příjmu , zde hraje mnohdy roli pár desítek cm a také natočení .
Zesilovač si objednal s LTE filtrem , no možná bude (nebo již je ?) signál příliš silný ???

Občasné kostičkování je široký pojem , může to zpusobovat , průjezd autobusu , vlaku nebo i poryvy větru , kývání stromů ap . Zkus aspoň informativně nastavit podle teploměrů v TV ???




jo ten tvuj zesik neznám ale ze všeho co mi prošlo rukama je z hlediska BER nejlepší ten co sem zde
pastnul minule !

..,. taktiež sa pripájam k hlustvisihak -ovi a tiež nesúhlasím s tým, že anténny zosilňovač nahadzuje len straty na vedení.......
... odporúčam....

Stále platí, že nejlepší zesilovač je dobrá anténa (soustava antén) umístěná na dobré příjmové místo.
Pokud signál chybí, ani nejlepší zesilovač si jej nedomyslí. Při volbě zesilovače je třeba vycházet z místních podmínek.

Chlapi, nedělejte z toho, prosím, guláš. Myslím, že jsem to ve svém příspěvku s dvěma základními důvody pro použití zesilovače (a je jedno, jestli ho někdo bude nazývat předzesilovač) popsal jasně. Cílem není popisovat celou komplexní problematiku příjmu a co vše má reálný vliv. Šlo o to, aby Dušan nedělal zcela chybné (základní) závěry z laické neznalosti. Ideální zesilovač a reálný zesilovač prostě není totéž . Samozřejmě, že můžeme jít dále do dalších vlivů a detailů, ale to už ničemu neprospěje a ten, kdo se problematikou zabývá si to určitě již nastudoval sám nebo to udělá z dostupné literatury.

Tak že to dorazilo. HD spadly úplně, ale stačilo pootočit anténu trochu doprava (ke kouli) a výsledek je že, HD na kanálu 21 je Kvalita signálu cca na třičtvrtě (tak nějak to +/- lítá), teď bez čtverečků (uvidím jak to pujde dál) , Síla signálu je teď na plno. U ostatních (34,39,45,57. kanál) je vše naplno a vypadá to že to jde v pohodě, jen jsem musel přehodit dva programy, co šli lépe se zhoršily a co šli hůře se zlepšily.
No uvidím jak to bude vypadat dál, snad to tedy bude lepší než to bylo.
Já to bral tak, že když sousedom technik ( Jenka z Červeného Kostelce, jestli ho někdo znáte, nevím jestli za něco stojí) montoval anténu, tak říkal, že pokud to bude zlobit tak dá zesilovač.

Jednoduchá izbová anténka pre dva multiplexy DVBT:
...prikladám jednoduchý návod pre izbovú anténku pre dva multiplexy tzv dvojštvorcovú .

- materiál- CU drôt o priemere 2mm
- rozmery si vypočítame pre príslušné multiplexy z jednotlivých frekvencíí , dĺžka strany príslušného štvorca je : λ/4
- vonkajší štvorec je uzavretý, na vnútorný štvorec ( ten je v jednom bode rozpojený) je pripojený koaxiál
v prílohe prikladám foto anténny a obraz 3D poľa antény z modelovacieho programu MMANA-GAL

....prípadným kutilom držím palce....

Nevidím důvod proč by to mělo být lepší než půlvlnný dipol , respektive jeho polovina .
Taktéž nevidím důvod proč by to nejelo na 3 nebo 10 multiplexů !.

hlustvisihak píše:Nevidím důvod proč by to mělo být lepší než půlvlnný dipol , respektive jeho polovina .
Taktéž nevidím důvod proč by to nejelo na 3 nebo 10 multiplexů !.

.... každý multiplex vysiela na nejakej frekvencii, polvlnný dipól vypočítaný pre multiplex napr. na UHF kanále č. 21 má najväčší zisk na tejto frekvencii, ale už multiplex vysielajúci napr. na kanále č. 52 - čo je úplne iná frekvencia, tu má tento polvlnný dipól nižší zisk , ale tá tzv dvojštvorcová anténa je naladená jak pre multiplex napr. na kanále č. 21 ( väčší štvorec ) a taktiež je naladená aj pre multiplex na kanále napr.č. 52 ( menší štvorec ) . Ak teda mám nejaký slabší multiplex na kanále č. 52, tak polvnný dipól naladený na kanál č. 21 nemusí stačiť na príjem multiplexu na kanále č 52- a potom napr. pri zhoršenom počasí atď. nám štvorčekuje multiplex na tomto kanále č. 52 a kanál č. 21 ide spoľahlivo ďalej ..... Polvlnný dipól sa nedá vyrobiť ako širokopásmový od UHF kanála č.21 Až po kanál napr. č 69., na to sa používajú iné modely antén, napr. Diskon anténa , alebo LPDA anténa.
Samozrejme, že sa dá na túto anténu chytiť aj 100 multiplexov , záleží len na tom, aký silný signál je v mieste príjmu, ale s dostatočne silným signálom sa dá ako anténa použiť aj klinec

..... snažil som sa to napísať tak lopatisticky, aby to bolo jasné aj tým, čo sa anténami nezaoberajú....

..... vonku je nafigu počasie a tak prikladám na rozveselenie jedno foto logaritmicko-periodickej antény ......

dano01 píše:

hlustvisihak píše:Nevidím důvod proč by to mělo být lepší než půlvlnný dipol , respektive jeho polovina .
Taktéž nevidím důvod proč by to nejelo na 3 nebo 10 multiplexů !.

.... každý multiplex vysiela na nejakej frekvencii, polvlnný dipól vypočítaný pre multiplex napr. na UHF kanále č. 21 má najväčší zisk na tejto frekvencii, ale už multiplex vysielajúci napr. na kanále č. 52 - čo je úplne iná frekvencia, tu má tento polvlnný dipól nižší zisk , ale tá tzv dvojštvorcová anténa je naladená jak pre multiplex napr. na kanále č. 21 ( väčší štvorec ) a taktiež je naladená aj pre multiplex na kanále napr.č. 52 ( menší štvorec ) . Ak teda mám nejaký slabší multiplex na kanále č. 52, tak polvnný dipól naladený na kanál č. 21 nemusí stačiť na príjem multiplexu na kanále č 52- a potom napr. pri zhoršenom počasí atď. nám štvorčekuje multiplex na tomto kanále č. 52 a kanál č. 21 ide spoľahlivo ďalej ..... Polvlnný dipól sa nedá vyrobiť ako širokopásmový od UHF kanála č.21 Až po kanál napr. č 69., na to sa používajú iné modely antén, napr. Diskon anténa , alebo LPDA anténa.
Samozrejme, že sa dá na túto anténu chytiť aj 100 multiplexov , záleží len na tom, aký silný signál je v mieste príjmu, ale s dostatočne silným signálom sa dá ako anténa použiť aj klinec

..... snažil som sa to napísať tak lopatisticky, aby to bolo jasné aj tým, čo sa anténami nezaoberajú....

Mám k tomu pár připomínek.
1) Je to symetrická anténa, přímé připojení nesymetrického vedení (koaxiálu) není dobře. Změní to příjmový diagram (anténa bude šilhat). Koaxiál je tedy nutné připojit přes symetrizační člen.
2) Pro vyšší frekvenci funguje příjem jak píšeš, na menší čtverec. Pro nižší to ale není větší čtverec, ale "zlomený dipol" (spodní část antény ve tvaru dipolu laděná na nižší frekvenci). Důvodem je opět impedanční přizpůsobení. Pokud by to měl být větší čtverec, tak jeho připojovací body k vedení jsou v místech vysoké impedance, ne impedance připojeného vedení.

VTronik píše:

dano01 píše:

hlustvisihak píše:Nevidím důvod proč by to mělo být lepší než půlvlnný dipol , respektive jeho polovina .
Taktéž nevidím důvod proč by to nejelo na 3 nebo 10 multiplexů !.

.... každý multiplex vysiela na nejakej frekvencii, polvlnný dipól vypočítaný pre multiplex napr. na UHF kanále č. 21 má najväčší zisk na tejto frekvencii, ale už multiplex vysielajúci napr. na kanále č. 52 - čo je úplne iná frekvencia, tu má tento polvlnný dipól nižší zisk , ale tá tzv dvojštvorcová anténa je naladená jak pre multiplex napr. na kanále č. 21 ( väčší štvorec ) a taktiež je naladená aj pre multiplex na kanále napr.č. 52 ( menší štvorec ) . Ak teda mám nejaký slabší multiplex na kanále č. 52, tak polvnný dipól naladený na kanál č. 21 nemusí stačiť na príjem multiplexu na kanále č 52- a potom napr. pri zhoršenom počasí atď. nám štvorčekuje multiplex na tomto kanále č. 52 a kanál č. 21 ide spoľahlivo ďalej ..... Polvlnný dipól sa nedá vyrobiť ako širokopásmový od UHF kanála č.21 Až po kanál napr. č 69., na to sa používajú iné modely antén, napr. Diskon anténa , alebo LPDA anténa.
Samozrejme, že sa dá na túto anténu chytiť aj 100 multiplexov , záleží len na tom, aký silný signál je v mieste príjmu, ale s dostatočne silným signálom sa dá ako anténa použiť aj klinec

..... snažil som sa to napísať tak lopatisticky, aby to bolo jasné aj tým, čo sa anténami nezaoberajú....

Mám k tomu pár připomínek.
1) Je to symetrická anténa, přímé připojení nesymetrického vedení (koaxiálu) není dobře. Změní to příjmový diagram (anténa bude šilhat). Koaxiál je tedy nutné připojit přes symetrizační člen.
2) Pro vyšší frekvenci funguje příjem jak píšeš, na menší čtverec. Pro nižší to ale není větší čtverec, ale "zlomený dipol" (spodní část antény ve tvaru dipolu laděná na nižší frekvenci). Důvodem je opět impedanční přizpůsobení. Pokud by to měl být větší čtverec, tak jeho připojovací body k vedení jsou v místech vysoké impedance, ne impedance připojeného vedení.

... ako som uviedol v predošlom príspevku - snažil som sa to napísať tak lopatisticky...
..... pre odborníkov, aby neboli ukrátení prikladám výstupy z modelovacieho anténneho programu MMANA-GAL , je vidieť- na obr. 2 že PSV antény neprekročí pri pripojení koaxiálu 75 Ohm na priamo PSV 1,1 - a ani vyžarovací diagram nieje deformovaný , pre úplné hifi pripojenie sym. 75 Ohm na nesym 75 Ohm stačí vo vzdialenosti cca 10-15cm od pripojenia koaxu k anténe urobiť cca 4-5 závitov na priemere cca 2-3 cm ( z tohoto koax vodiča čo ide k prijímaču )
... pre "väčší štvorec" je pre impendanciu koaxu 75 Ohm PSV 1,6 - čo nieje také dramatické - viď Obr.3 , podrobný výpočet pre 754 Mhz je na Obr. 1


... myslím si ale, že pre jednoduchosť tejto malej izbovej antény to netreba komplikovať rôznymi ďalšími " prvkami" ......

zdar kuci je to sice pěkné ale něco jiného je simulace na PC a něco jiného je praxe.

I když výsledky měření uvedeného vrabčího hnízda by byly zcela jiné tak každy vidí že zisk v pravém úhlu je skoro totožný s přímým směrem , tak že zisk je nadsazený i teoreticky .
PSV okolo 1,1 je nesmysl !!!

Ta log-per danovaanténa by měla větší účinnost kdyby byly vidličky více roztažené ,
a na nich kousky ovaru či klobásky !

hlustvisihak píše:zdar kuci je to sice pěkné ale něco jiného je simulace na PC a něco jiného je praxe.

I když výsledky měření uvedeného vrabčího hnízda by byly zcela jiné tak každy vidí že zisk v pravém úhlu je skoro totožný s přímým směrem , tak že zisk je nadsazený i teoreticky .
PSV okolo 1,1 je nesmysl !!!

Ta log-per danovaanténa by měla větší účinnost kdyby byly vidličky více roztažené ,
a na nich kousky ovaru či klobásky !

.... predstav si, že som s log. analyzátorom NWT500 nameral PSV 1,12 po jemnej úprave odvodu štvorca.... ( robil som pokusne také čudo na frekveciu 480 Mhz)
...... inak s tým ovarom a klobásou dobrý nápad.....

Ja som si vyrobil https://www.zive.sk/clanok/42924/prijim ... si-antenu/
a som spokojny --vypočet cez
http://www.asiko.sk/osmicka.htm

Schémička jednoduchej antény s netradičným designom .....

Jednoduchá YAGI pre 21-60 kanál

Antena parascope....